Ručení společníka a jednatele za závazky SRO

V zásadě denně se setkáváme s dotazy našich klientů, jak je to vlastně s jejich odpovědností za závazky společností s ručením omezených (dále jako „SRO“), ve které působí jako společníci a/nebo jednatelé. Jelikož mívají klienti často nepřesné, někdy i zcela mylné informace týkající se jejích odpovědnostního postavení vůči SRO, rozhodli jsme se k této zásadní otázce týkající se každodenního chodu tisíců SRO sepsat pár vět.

Předně je důležité si uvědomit, že SRO – tak jako každá jiná fyzická či právnická osoba – odpovídá za své závazky celým svým (obchodním) majetkem, např. finančními prostředky na bankovních účtech, nemovitými věcmi, vozidly, zásobami na skladě ve vlastnictví SRO.

Pokud však SRO není schopna dostát svým závazkům, může se věřitel namísto po SRO za určitých podmínek domáhat plnění vůči společníkovi nebo jednateli SRO, a to z titulu zákonného ručení těchto osob za závazky SRO. Ručení tedy představuje závazek plnit namísto jiného, v našem případě závazek společníka či jednatele plnit namísto plnění neschopné SRO). Pojďme se nyní osvětlit, za jakých podmínek ručení těchto osob nastupuje.

Společník ručí za závazky společnosti jen do výše nesplacených vkladů dle stavu zápisu v obchodním rejstříku

Ustanovení § 132 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), v platném znění (dále také jako „ZOK“) definuje, že

„Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.“

Společník svým majetkem za závazky SRO neodpovídá, avšak za určité situace ručí za závazky SRO celým svým majetkem, nemůže-li se věřitel plnění domoci vůči SRO. Jmenovitě jde o situaci, kdy vklady do základního kapitálu SRO upsané společníky nebyly společnosti zcela splaceny, nebo sice splaceny byly, ale splacení vkladů společníků nebylo zapsáno v obchodním rejstříku. Nutno tedy mít na paměti, že k vyloučení ručení společníků nestačí pouze vklad do základního kapitálu SRO splatit, ale splacení vkladu musí být v rámci zásady materiální publicity také zapsáno do obchodního rejstříku. Pokud jsou vklady všech společníků splaceny a splacení vkladů je zapsáno v obchodním rejstříku, potom společník neručí na závazky SRO vůbec.

Demonstrujme si výše uvedené na příkladu. Společník v jednočlenné SRO upsal vklad do základního kapitálu SRO ve výši 200.000,- Kč, avšak SRO splatil pouze část vkladu ve výši 150.000,- Kč. Tento společník proto ručí za závazky SRO celým svým majetek v rozsahu 50.000,- Kč.

Máme-li SRO, ve kterém figurují 2 společníci, každý z nich upsal vklad 200.000,- Kč do základního kapitálu SRO, prvý společník svou vkladovou povinnost zcela splnil a vklad ve výši 200.000,- Kč splatil, druhý společník však zaplatil pouze 100.000,- Kč, potom oba společníci ručí za závazky SRO společně a nerozdílně v rozsahu, v jakém nesplnili své vkladové povinnosti. Důležité je vyzdvihnout, že ručení společníků je v tomto případě solidární, tedy i společník, který svou vkladovou povinnost zcela splnil, ručí za závazky SRO v rozsahu, v jakém druhý společník svou vkladovou povinnost nesplnil, tj. v rozsahu 100.000,- Kč. Věřitel se může domáhat plnění z titulu ručení po kterémkoliv ze společníků, a je pak pouze na společnících, aby se mezi sebou dle zásad solidarity vypořádali.

Ručení statutárního orgánu SRO – jednatele

Jednatel SRO je povinen při výkonu své funkce jednat s nezbytnou loajalitou, s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Souhrn těchto povinností je v praxi označován jako péče řádného hospodáře. S péčí řádného hospodáře jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu SRO, což však neplatí, pokud takové rozhodování nebylo vedeno nezbytnou loajalitou.

Pakliže jednatel SRO s péčí řádného hospodáře nejedná, SRO v důsledku takového jednání vznikne škoda a jednatel SRO škodu neuhradí, potom jednatel ručí za závazky SRO v rozsahu neuhrazené škody, nemůže-li věřitel vymoci plnění po SRO. Neschopnost věřitele vymoci plnění vůči SRO musí být objektivní a musí vycházet z neuspokojivé finanční situace SRO (k nástupu ručení jednatele tedy nepostačí, pokud SRO uhradit škodu odmítá nebo je pro věřitele snazší vymoci škodu vůči jednateli). Pokud jednatel škodu způsobenou SRO uhradí, jeho ručení zaniká.

Výše uvedené ručení jednatele za závazky SRO je zakotveno v ustanovení § 159 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále také jako „NOZ“), dle kterého

„Nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci.“

Odpovědnost jednatele za škodu způsobenou SRO je vždy odpovědností objektivní, což znamená, že ke vzniku škody se nevyžaduje zavinění jednatele. Jednatel bude SRO odpovídat za škodu, ať už byla jeho jednáním (nebo i opomenutím) způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma.

V praxi tak bude jednatel odpovídat nejen za škodu, kterou způsobil porušením péče řádného hospodáře při řízení (obchodním vedení) SRO nebo nedostatečnou kontrolou řádného vedení účetnictví, ale i např. nesvoláním valné hromady ve lhůtách určeným stanovami či ZOK, vymáháním již promlčené pohledávky, porušením povinnosti dodržovat zákaz konkurence, porušením povinnosti informovat SRO o svém střetu zájmů, nebo porušením povinnosti podat insolvenční návrh za situace, kde je SRO v úpadku nebo hrozícím úpadku. Jako porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře se dokonce rozumí samotné přijetí funkce jednatele, jestliže si je jednatel při svém zvolení vědom skutečnosti, že vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře není schopen (resp. nepodání rezignace, jestliže jednatel svou neschopnost jednat s péčí řádného hospodáře zjistí teprve při výkonu funkce jednatele). Při posouzení, zda jednatel s péčí řádného hospodáře skutečně jednal či nikoliv, se přihlíží k péči, kterou by v obdobné pozici a obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba.

ZOK zakotvil rovněž dva specifické případy ručení jednatele za závazky SRO v situaci, kdy se SRO nachází v úpadku.

Dle ust. § 66 odst. 2 ZOK bude za závazky SRO ručit jednatel upadnuvší SRO, který vykonával funkci statutárního orgánu, i když mu byl výkon této funkce zakázán rozhodnutím soudu o vyloučení z výkonu funkce, a to z důvodu, že (i) jeho výkon funkce vedl k úpadku SRO, (ii) zřejmě přispěl svým jednáním ke snížení majetkové podstaty a k poškození věřitelů, nebo (iii) v posledních 3 letech opakovaně a závažně porušoval péči řádného hospodáře. Jednatel porušující zákaz vyloučení z výkonu funkce bude ručit za všechny závazky SRO vzniklé v době, kdy funkci přes vyslovený zákaz vykonával. Nutno též vyzdvihnout, že vyloučit jednatele z výkonu funkce může soud i tehdy, pokud byly splněny podmínky pro vyloučení jednatele z výkonu funkce, ale jednatel (např. ve snaze vyhnout se postihu za porušení péče řádného hospodáře a tedy i svému ručení) na funkci v době právní moci rozhodnutí soudu již rezignoval.

Dle ust. § 68 ZOK potom může soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitele SRO rozhodnout, že jednatel nebo i bývalý jednatel ručí za závazky SRO, jestliže bylo rozhodnuto, že SRO je v úpadku, a jednatel nebo bývalý jednatel věděl či vědět měl a mohl, že SRO se v hrozícím úpadku nachází, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokladatelné. Ručení však nelze aplikovat v případě jednatele, prokazatelně zvoleného do výkonu funkce za účelem odvrácení úpadku nebo jiné nepříznivé hospodářské situace SRO, který svou funkci vykonával s péčí řádného hospodáře.

Závěr

Pro vyloučení svého ručení za závazky SRO tedy nezbývá, než každému společníkovi SRO doporučit, aby v plném rozsahu splatil svůj upsaný vklad, splacení vkladu řádně zapsal do obchodního rejstříku, a není-li společníkem jednočlenné SRO, musí také dohlédnout na to, aby výše uvedené povinnosti splnili rovněž ostatní společníci SRO. Splní-li společník všechny tyto povinnosti (ideálně ke dni zápisu SRO do obchodního rejstříku), za závazky SRO neručí.

Pokud je společník současně jednatelem SRO, event. pokud v SRO vykonává „pouze“ funkci jednatele, musí svou funkci vykonávat s péčí řádného hospodáře, a být neustále ve střehu, aby svým jednáním, opomenutím nebo i nedostatečnou znalostí platné legislativy, nezpůsobil SRO škodu. Pokud už jednatel škodu způsobí, je více než vhodné, aby škodu SRO uhradil, čím jeho ručení za závazky SRO zaniká. Jakkoliv tedy platná právní úprava klade na výkonu funkce jednatele velmi přísné požadavky, na druhou stranu je však třeba mít na paměti, že pokud jednatel s péčí řádného hospodáře jedná, za závazky SRO neručí, ani tehdy, pokud svým pečlivým a loajálním jednáním přesto škodu způsobil.